DIVIZE POVRCHOVÝCH ÚPRAV MATERIÁLŮ


Společnost MetPro s.r.o. vyrábí a dodává MP chemické výrobky využívané v chemických procesech povrchových úprav materiálů.


MP CHEMICKÉ VÝROBKY PRO POVRCHOVOU ÚPRAVU KOVŮ


Povrchové úpravy kovů jsou používány především z důvodů:

•  ochrany proti korozi,
•  zvýšení kvality povrchu materiálu (úprava řezných hran a zvýšení odolnosti vůči poškození a opotřebení),
•  dekorativních. 

Hlavní průmyslová odvětví, v nichž se tyto povrchové úpravy používají:

•  automobilový průmysl,

•  letecký průmysl,

•  informační systémy,

•  telekomunikace,

•  strojírenství,

•  stavebnictví,

•  sanitární technika,

•  počítačová technika,

•  nábytek,

•  tisk,

•  domácí technika,

•  bižuterie,

•  potravinové a nápojové obaly,

•  oděvní průmysl,

•  mincovnictví,

•  lékařská technika


MP CHEMICKÉ VÝROBKY PRO POVRCHOVOU ÚPRAVU KOVŮ ŘADÍME DO 4 SKUPIN:

I. Chemické výrobky pro dekorativní povrchovou úpravu kovů:

•  chromátování: řada MP PROTECT
•  fosfátování: řadaMP PHOS
•  zinkování: řada MP STAR
•  niklování: řada MP STAR
•  chromování: řada MP STAR
•  antická úprava povrchu: řada MP COLOR 
•  brünierování / černění: řada MP COLOR 

II. Chemické výrobky pro antikorozní povrchovou úpravu kovů s krátkodobě až střednědobým účinkem:
•  řada MP PROTECT

III. Chemické výrobky na bázi olejových emulzí odolné okolním vlivům:
•  řada MP PROTECT

IV. Ostatní speciální přípravky:
•  řada MP SPEZIAL

Ad I. Chemické výrobky pro dekorativní povrchovou úpravu kovů:

Chromátování 
Chromátování je chemický proces, při němž vzniká na povrchu kovu (obvykle zinek, kadmium, hliník) anorganická ochranná vrstva, obsahující sloučeniny troj- a šestimocného chromu. Vrstva je gelovitého charakteru, její zbarvení záleží na její tloušťce. Vrstva má ochranný charakter a v případě hliníku a zinku též usnadňuje následný nátěr (zlepšení přilnavosti). Lázeň pro chromátování obsahuje jako základní složku sloučeniny šestimocného chromu, aktivátory a kyseliny stabilizující hodnotu pH. Pod pojem chromátování se nověji zařazují i postupy, užívající pouze trojmocný chrom a také tzv. bezchromové chromáty, které vytvářejí vrstvy srovnatelných ochranných vlastností, tvořené polymerními sloučeninami, chemicky kotvenými do podkladu.

Fosfátování
Fosfátování je chemický proces, při němž na čistém kovovém podkladu vzniká vrstva fosforečnanu zinečnatého, manganatého, vápenato-zinečnatého nebo železnatého. Základem lázně je vodný roztok hydrogenfosforečnanu příslušného kovu (Zn, Mn, Ca, Fe) s přídavkem kyseliny fosforečné H3PO4 a dalších přísad (oxidační látky, např. dusičnany, dusitany, chlorečnany), které proces urychlují. Vznik fosfátové vrstvy je tedy podmíněn reakcí kovového povrchu s fosfatizačním roztokem. Úprava povrchu kovů, zejména oceli, fosfátováním je běžný technologický proces. Fosfátováním se na povrchu kovů vytvářejí antikorozní povlaky, které jsou elektricky nevodivé, a proto snižují velikost korozního proudu. Ve vodě ani v organických rozpouštědlech nejsou rozpustné a mají velmi dobrou soudržnost se základním kovem, což přispívá k ochranným vlastnostem fosfátových vrstev a jsou i dobrým podkladem pro nátěrové hmoty. Fosfátování jako ochrana před korozí ve spojení s impregnací se využívá k ochraně hromadně vyráběných strojních součástí proti korozi. 

Zinkování 
Galvanické zinkové povlaky se používaly především pro antikorozní ochranu oceli bez důrazu na vzhled. Vývoj lesklých zinkových povlaků a jejich další úprava, zejména chromátováním a lakováním, umožnily výrobu spotřebního zboží, u kterého je žádoucí i pěkný vnější vzhled. Koroze galvanických zinkových povlaků je v mnohých prostředích lineární funkcí času, tj. že ochranná hodnota povlaků je úměrná tloušťce jejich vrstvy. Rychlost koroze ovšem závisí i na prostředí, kterému je povlak vystaven. Největší koroze bývá 5 mikronů za rok v průmyslových oblastech, nejmenší 0,72 mikronů v zemědělských oblastech. Rychlejší průběh koroze v průmyslových oblastech se vysvětluje obsahem sloučenin síry v ovzduší (kyselina sírová). To zabraňuje tvorbě filmu zásaditého uhličitanu zinečnatého, který se obvykle vytváří na zinkovém povlaku ve venkovských oblastech a působí také jako částečná prevence proti korozi. Galvanicky nanesené zinkové povlaky vystavené vnější atmosféře mají nejméně čtyřikrát kratší životnost než stejně tlusté povlaky v uzavřeném prostředí ve stejné oblasti. Zinkové povlaky podléhají poměrně snadno korozi v uzavřeném a vlhkém prostředí (kondenzace par). 

Niklování 
Niklové povlaky splňují požadavek antikorozní ochrany s požadavkem dekorativního vzhledu. Antikorozní ochrana niklem je úměrná tloušťce povlaku. Nikl výborně odolává korozi téměř ve všech typech prostředí. Pro dekorativní účely se však někdy pokrývá tenkou vrstvičkou chromu. Ve speciálních případech se jako další povlaky používají stříbro, zlato, platina nebo cín. Niklovými povlaky se často obnovuje povrch opotřebovaných a zkorodovaných součástí a slouží také k elektroformování speciálních forem a tvarů. Niklové povlaky jsou zárukou toho, že se výrobky trvale neznečistí a nezabarví. Několikavrstvé niklové povlaky různého složení poskytují za určitých atmosférických podmínek lepší antikorozní ochranu než stejně tlustá jednoduchá vrstva niklu, a to dokonce i tehdy, když nejsou opatřeny vrchní vrstvou chromu.

 

  DIVIZE GALVANIZAČNÍCH VÝROBKŮ
  DIVIZE METALIZAČNÍCH VÝROBKŮ
  DIVIZE BAREV
  DIVIZE VCI OBALOVÝCH MATERIÁLŮ
  DIVIZE FILTRAČNÍCH MATERIÁLŮ